.
"I love walking in the Rain, cause nobody
knows, I´m crying..."



ACTUALLY 3. 4. 2010:
►►► Přidána PRAVIDLA BLOGU - prosím čtěte
KDO MI SEM NAPÍŠE REKLAMU, TAK MU POŠLU VIRUS!!!

Horizont Snů - 10. Kapitola

1. dubna 2010 v 19:52 | ©Loree |  Horizont Snů
10. Kapitola
Michelle seděla na pohovce v obývacím pokoji, v rukou svírala malý polštářek a bezmyšlenkovitě si prohlížela místnost, jako by tam byla poprvé. "Jak je ti zlatíčko?" zeptala se láskyplně paní Morganová své dcery. Michelle pozvedla hlavu a usmála se na svou mámu. "Já vím, že to je těžký, ale neboj se, zvládneme to. Mám tě ráda" řekla a objala ji. "Díky mami" špitla, ovšem ten zvláštní pocit nezmizel. Připadala tak osamělá. možná jí všichni tvrdili, kdo je, ale ona nedokázala najít jediný argument proč jim věřit. Bylo to, jako by jí někdo kousek ukradl, žít bez minulosti bylo tak snadné a zároveň tolik těžké. A bylo tu ještě něco...přesněji někdo.

Byl to snad jen sen? Kdo byl ten neznámý, kdo ji celou dobu držel za ruku a šeptal vlídná slova? Kdo ji celou dobu přesvědčoval, aby to nevzdávala? "Ten jeho provinilý, krásný hlas bych poznala!" říkala si v duchu a stále doufala, že se tu před ní najednou zjeví a znovu chytne za ruku... "Asi jen nějaká moje představa.." vzdala to. Michelle se bála svěřit se někomu s tímto problémem. Co když jí nebudou věřit? Budou si myslet, že je blázen. "Michelle? Co se děje?" ozval se mámin ustaraný hlas a Michelle zjistila, že jí po tváři tečou proudy slz. Rychle si rukávem osušila tváře a položila si hlavu na matčino rameno. "Teď nebo nikdy, víc k tomu už stejně nenajdu odvahu" řekla si a spustila "Mami? Můžu se na něco zeptat?" špitla a přitiskla se k matce. "Copak?" přikývla matka a pohladila dceru po hebkých vlasech. "Když jsem byla v nemocnici...nevíš, jestli tam za mnou někdo chodil? kromě tebe. Pamatuju si, že mě vždycky držel za ruku a něco vyprávěl.." V ten okamžik její matka ztuhla. Cítila, jak jí přeběhl mráz po zádech, nevěděla co říct. Lhát by ale nebyl dobrý nápad "A-ano" vydala ze sebe podivný zvuk. "Jednou jsem ho viděla" dodala spěšně a dech se jí zrychlil. "Jak je možné že si pamatuje právě jeho?! Ani nevím jak vlastně vypadal.." problesklo jí hlavou. "Vážně? Jak vypadal? Kdo to byl?" vyjekla Michelle, čehož se matka obávala.
"Tváříš se, jako bys chtěl každou chvílí zvracet" prohodil Kyle, když seděl vedle Darrena na obědech následující den. Darren byl bledý, pod očima se mu rýsovaly tmavé kruhy, jako by celou noc nespal. Kyle si povšiml, jak Darren zatnul pěsti, až klouby zapraskaly a raději se posunul i s židlí kousek dál. Kyle už nepromluvil, nechtěl riskovat Darrenův výbuch. "Ahoj kluci, máte tu volno?" ozval se veselý dívčí hlas. "Jo, jasně" zamumlal Kyle a udělal Rachel místo. Ta se elegantně usadila a pohledem se soustředila na Darrena. "Taky tě ráda vidím, Darrene" řekla s úsměvem a otočila se ke Kylovi "Rachel, těší mě! Je mu špatně, nebo proč se tváří jako...no takhle?" optala se Kylea, který jen pokrčil rameny. Rachel si povzdechla. "Brácha se na tebe ptal-" nedopověděla, protože do jídelny právě vešla Michelle. Darren se s hlukem zvedl a téměř vyběhl ven. "Takhle se chová normálně?" pozvedla obočí Rachel. "No, poslední dobou jo, ale dřív to nebylo o moc lepší" řekl Kyle opatrně, jako by se bál že na něj Darren odněkud vyskočí.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nariel Nariel | Web | 1. dubna 2010 v 20:01 | Reagovat

No jo do něčeho jsem se trefila...
jsem zvědavá co Michell řekne maminka, jak darrena popíše..
A taky jsem moc zvědavá co se stane až se potkají..Darren je ulíček nervů, tak nwm jestli to dopadne dobře a jestli vůbec promluví..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama